Halloween

Na Americe se mě vždycky líbil Halloween, je to věc, kterou se dost liší od nás. Halloween je 31.10., ale tady se slaví celý měsíc. Už začátkem října všichni vytáhli halloweenské děsivé výzdoby, bylo těžké si zvyknout na to, že když příjdete domů u dveří na vás začne křičet mumie. Na vypínačích umělé pavučiny, pavouci, krysy, kosti, lebky a takové věci uplně všude. 

Tady je náš halloweenský kamarád.

A tohle je výzdoba sousedů.

Halloween party

Moje host rodina pro mě nachystala halloweenskou párty, kde bylo moc lidí, jídla a pití, prostě americká párty. 

Mňamka cupcakes. 

Dvě hodiny před párty jsem si jela ještě koupit kostým, celý večer jsem poslouchala jak jsem roztomilá. Můj kostým je něco mezi vlkem a mývalem, vůbec nechápu proč jsem si vybrala zrovna tenhle, možná jsem jen nechtěla vypadat jak prostitutka nebo tak něco. Prostě tyhle oblečky mi přišly trochu nevhodné :-). 

 

Výzdoba v obchodě je taky moc krásná, jdete a začná vedle vás křičet nějaká mrtovala, nebo něco takového, byla jsem ráda, že už jsem pryč. 

Den před Halloweenem jsme dlabali dýně. To byla vlastně další taková menší párty, pro ně je vlastně všechno párty, když máte návštěvu. Měli jsme nakoupených 8 dýní a jedna z mých sester tam měla kamarády, byla to docela sranda. Všichni jsme se sešli u nás doma a pak se zjistilo, že to nemáme čím vydlabat, tak se ještě jelo do obchodu. Nikdy předtím jsem dýni nedlabala. Bylo to poprve a myslím, že i naposled. Uříznout spodek, vydlabat, dát ven všechen ten hnus a smrdí to. No s mojí šikovností byla ta dýně uplně všude, na zemi, po stole, na oblečení o mém původně bílém mobilu, který se stal na chvíli oranžových ani nemluvím. Dneska jsem si vzala ve škole brýle s na nich byl ten vnitřek z dýně taky, jak jsem řekla, uplně všude. Hlavně jsem nevěděla jaký obrázek si na dýni vybrat, a já si samozřejmě vybrala to nejtěžší. Vlastně jsem tam skoro nic nevyřezávala, ale ztenčováa vrstvu dýně, aby svíčka prosvítala. Teda, aspoň to tak mělo vypadat, já vůbec nevím, snažila jsem se a byla to přeci jen moje první dýně. Měl to být mimoň z Já padouch, ale no spíš pokus o něj. Vytvářela jsem ho včera a je z toho tepla nějaký seschlý, tak to vypadá ještě divněji. 

Halloween ve škole

Ve škole jsme měli také halloween, tak všichni šli v kostýmech. Mě se nechtělo si brát můj kostým, protože by mi byla v šatech zima. Vzala jsem si tedy jen uši a ocas a přimalovala si nos s fousky a původně šla za kočku (kreslit si nos, když máte rýmu, nemá moc smysl :D). Přišla jsem do školy a všichni využili mého kostýmu a začli říkat, že je to liška a začli si zpívat "What does the fox say ring ding ding ding dingeringeing". Ještě teď mi to zní v hlavě.  Ale jsem kočka, ne liška. Dobře, tak aspoň vlk, ale liška opravdu ne, alespoň jsme si zazpívali, no. Měli jsme jednu speciální hodinu, kde jsme měli zhadnuto a zapálené svíčky, protože prostě halloween, potom jsme kreslili nějaký strašidelný dům. 

Tohle byl můj. 

Prostě dneska ani nespočítám, kolikrát jsem tady slyšela slovo Halloween, opravdu tady tím žijou.

TRICK OR TREAT

Večer to přišlo, ten pravý Halloween. Trick or treat z televize je možná fajn, ale když to zažijete! Nejlepší věc, co jsem tu zatím podnikla. Začalo to, že od 17:00 začli chodit zvonit malé děti na naše dveře a prosit o sladkosti. V 7 se nás sešlo šest a šli  jsme si pro sladkosti. Ze začátku to pro mě bylo fakt bláznivé, všude plno lidí a dětí. Chodili jsme od domu k domu po celém sousedství, všude pobíhali děti v kostýmech a plnými kyblíky sladkostí. Výzdoba některých domů je děsivá, nevím jaké to musí být pro ty malé děti. Zazvoníte, nikdo neotevírá a najednou na vás vyskočí zombie ze křoví, to jsem de lekla i já. Takové domy uplně lákají "pojď si pro candy" 

Zazvoníte u domu a veselí američaní vám podají mísu sladkostí a vy jen hrábnete, hodíte do kyblíku či tašky a jdete o dům dál. Některé kostýmy byly fakt super, já si ten můj kupovala na poslední chvíli a vůbec jsem to neřešila. Tady jsem s nějakým Mimoněm, jeden z kostýmů, který se mi líbil. Fotka docela kvalitka. Jinak jsem si zase párkrát poslechla What does the fox say. 

Další kostým, co se mi líbil, je tohle. Vlastně přesně nevím co to je, ale mýslím, že nějaké bonbóny. Jinak, vidíte ty pytle sladkostí? Všichni hrozně happy a celkově super atmosféra. Prostě jako malé děti, ale proč ne, když je to sranda.

Uplně jako nejlepší kostým, který jsem viděla bych vyhodnotila tenhle. Tohle je kamarádka od mojí mladší host sestry, která chodila s náma. Nespočítám kolik lidí si jí fotilo. Je to asi vážně jeden z nejpropracovanější h kostýmu. Ale výborný nápad, jen chudák trochu umírala. Nejvtipnější bylo, když někdo zavolal "podívej se na toho kluka v pračce!" První věc, je to holka a druhá myslím, že jde poznat, co to je.

Po obejití našeho dousedství jsme se vrátili okolo půl 9 domů, vysypali našr sladkosti a pokračovali do dalšího sousedství. Domů jsme se vrátili okolo půl 10 večer, zase s plnými taškami. 

Potom, co jsem vyřadila sladkosti, co mi nechutnají mi zbylo přesně 189 různých sladkostí jako Skittles, Snickers, M&M, Nerds, Twix, různé bonbóny, prostě všechno možné. 

Halloween by se měl začít slavit tímto způsobem v Česku taky, je to něco úžasného. Jen když si představím některé ochotné lidi v ČR, tak by to asi moc nefungovalo. 

Dallas Stars

Ve čtvrtek 24. října jsem byla s mojí kancelórkou Melanie (osoba, která je tu pro mě kdybych něco potřebovala, ale je to spíš jako kamarádka) na hokeji v Dallasu v American Airlines, což bych přirovnala k pražské O2 aréně. Nikdy jsem hokej nějak neřešila, občas jsem se koukla v TV a to bylo vše. Ale když se mě nabídla tahle možnost, tak proč nejít? Přišly jsme tam, lidí tam bylo šíleně, prrolezla jsem všechny obchůdky s oblečením a chtěla si koupit jersey, ale 3 tisíce je trošičku moc. Koukala jsem na ceny a velikosti, ty dětské jersey jsou obrovské taky, tak si asi někdy koupím tu za hodně nižší cenu. Pak tady je otázka, co bych s tím dělala, maximálně vyfotila na Instagram, haha.

Americka hymna: http://www.youtube.com/watch?v=oy79V63XS5I

   A teď k tomu hokeji, přítel se mi den před tím smál jak je Dallas na poslednÍm místě, takže jsem si říkala docela ostuda. Nakonec jsme vyhráli. Hodně lidí mi řeklo, že na hokej chodí hlavně kvůli rvačkám, byli tam dvě. Přišlo mi to, ale trapné, když se tam hráči začnou prát, a rozhodčí se jen směje. No a hlavně se mi chtělo už spát, tak to moc prodlužovali. Jako u každého sportu v USA tam měli roztleskávačky. Jednou něco zatancovali, pak natáhli kalhoty, vzali brusle a šli uklidit ("zamést") led. Dallas hrál proti Kanadě, myslím Calgary Flames. Po první třetině jsme si šly koupit jídlo, já jsem si koupila svůj první hamburger v Americe. Vzala jsem tác, otočila se, někdo do mě vrazil a hamburger už letěl. Takže můj první hamburger v USA skončil rozmázlý na zemi. Naštěstí jsem neplatila já, hah. Tak jsem si pak koupila druhý, ale stejně mi nechutnal a snědla jsem hranolky, které nebyli o moc lepší. Při hře, jak vždycky někdo chodí mezi sedadly a prodává jídlo, tak jsme si koupily cukrovou vatu, vůbec nevím co to bylo, asi nějaký "borůvky" a jazyk jsem měla celý pěkně modrý, fotku sem radši dávat nebudu. Na začátku jsem vyhrála 2 nějaké ručníčky, jeden z nich posloužil na utření rukou a kečupu z trička. Při odchodu jsem ho tam úmyslně nechala, protože jsem měla další. Přiběhl tam nějaký chlap, hned potom, co jsme se trochu oddálily od našich míst a ten ručník si vzal. Chudák, nevěděl, že je půlka modrá od cukrové vaty a ta druhá červená od kečupu. Ale tak co, když mu to udělalo radost.

Pokusila jsem se aspon trochu natocit tu jejich ''bitku'' :

   Dallas Stars dali hned v prvních 4 minutách gól a vyhráli 5:1. 

   V lednu mám už lístky do Dallasu na Dallas Stars proti New Jersey Devils, za které hraje Jágr. Škoda, že už nehraje za Dallas, jak minulý rok. Ptala jsem se mých hostrodičů jestli tam nepůjdeme a oni mi začli vyprávět, jak se můj host taťka, někde opil a koupil tam nějaké speciální místa, tak jsem zvědavá. 

   Ve skutečnosti je hokej mnohem lepší a zábavnější než v televizi :-). 

Tady na fotce už hlásí, že jsme vyhráli.

 Vedle American Airlines bylo nějaké televizní studium, předpokládám, že mluvili asi o hokeji, když to bylo vedle. Celé to bylo prosklené, tak tam bylo vidět. Bylo docela vtipné na ně koukat, když se nenatáčelo a oni si zamračení hráli na mobilu a pak nahodili úsměv a vysílali. 

Host Family

   Hodně lidí se mě ptá, jak to vlastně myslím, když mluvím o druhé host rodině, nebo o první a tak. Od společnosti Rotary Club od které tu jsem je pravidlo, že je exchange student ve 2-3 rodinách. Důvod je, aby student poznal více kulturu v určité zemi a podle mě je to také i o stesku, protože když si vezmu, že bych měla být rok s jednou rodinou a moc si na ně zvykla a pak bych se s nima měla loučit s tím, že je už moc neuvidím je zvláštní, ale to je asi věc názoru. Když jste v jiné rodině poznáte tak více věcí a podíváte se na víc míst.

   V mém případě mám jen 2 host rodiny. Teď bydlím u první a po Vánocích, nebo někdy začátkem ledna se stěhuji k té druhé host rodině. Znám je už obě moc dobře, a s druhou host rodinou jsem zatím podnikla víc věcí, než s tou první. 

Host rodina 1

   Moje první host rodina se mi zdála hrozně super. Začala jsem s nima komunikovat už někdy v dubnu 2013, kdy jsme skypovali. Má angličtina byla v tu dobu docela špatná a skoro jsem nerozumněla, ale to ničemu nevadilo, dozvěděla jsem se, to co jsem potřebovala. Znala jsem už všechny členy, jak vypadá dům, můj pokoj a zahrada (ve skutečnosti je to asi 3x větší, než jsem si myslela :D). V této rodině mám 3 sestry (Lauren, Morgen, Payten), které jsou podobného věku jako já. Dvě z nich jsou dvojčata a těm je 15, další bude za chvíli 17, takže já jsem prostřední, je mi 16. Rodiče jsou asi okolo 40 let. Taťka vlastní školku a mamka vlastní spa, oba jsou pořád doma. Každou chvíli máme doma malého bratránka, kterému je 5, ten mě má ze všech nejradši. Doma to mají trochu zoologickou - psa, kočku, potkany, hada a rybičky. Upřímně mám z celé rodiny nejradši toho psa. 

   Chování a přístup ke mně.. Ano můžu říct, že mi koupili dost věcí, když potřebuju někam odvéz, tak mě odvezou, mám nějaký problém, pomůžou mi ho vyřešit. Věc, která mi vadí je, že mi občas nadávají, že moc komunikuji česky a tak, ale je tady druhá věc, co mám jiného dělat? Moje sestry jsou zalezlé ve svých pokojích a dělají si svoje záliby, úkoly skoro žádné nemám a po škole jsou všichni líní a nikam nechodí.

    Další věc je, že jsou dost přísní, až moc a to jsem s nimi měla trošku problém. V Česku je pro mě normální, nebo jsem na to aspoň zvyklá, že když jsem nemocná, tak jsem třeba týden doma, nebo myslím když malm antibiotika, nemůžu mluvit, prostě když mi není dobře, nejdu do školy. Tady jsem byla nemocná a né jednou. Cítila jsem se špatně, tak jsme byli u doktora a tak, dali mi prášky a oni mě málem ještě ten den poslali do školy. No druhý den jsem už musela. Tento týden jsem od pátku celý víkend ležela a v pondělí jen "honem stávej a mazej do školy" vážně? Já nemohla ani promluvit, no nic tak mě den nechali doma a další den jsem měla od školy golfový turnaj. Nacpali do mě prášky, a musela jsem jít. No coach mě po dvou hodinách poslall domů, aspoň někdo rozumnej. 

   Tohle ke  možná třeba jen můj názor, každý to má jinak, ale prostě mi to vadí. Byl to jediný problém, který jsem s nimi měla a za 2 měsíce se stěhuji.

   Abych nebyla jen negativní, tak třeba plus je uklízečka, která dělá takové ty domácí práce jako vytírání a luxování. Já občas myju nádobí a samozřejm úklid pokoje. 

Host rodina 2

V mojí druhé host rodině mám dva sourozence, dvě ségry. Jedna je stejně stará jako já - 16 (Nicole) a druhé je 5 (Alexis,rozmazlenější dítě jsem neviděla, ale je roztomilá). Rodiče budou asi starší než v první rodině, nevím, ale chovají se ke mně víc jako k vlastní. Podnikli se mnou asi tisíckrát víc výletů a věcí, než rodina u které teď žiju. Snaží se mi vyhovět v jídle, a pořád po mě chtějí české recepty. Tatínek je pilot a zná evropské jidlo, jen neví jak ho udělat. Mamky práci nevím.

Časem přidám další info a hlavně fotky!! :-)

State fair of Texas

Dnes mě moje druhá host rodina vzala na State fair, což je něco jako velká pouť  se spoustou atrakcí, soutěží, výstav a jídla. Já ty bláznivé atrakce moc nemusím, maximálně horská dráha a tak, hlavně po minulé takové akci, kde se mi stal úraz to opravdu nevyhledávám, ale i tak tu je spousta zábavy. Na začátek jsme šli na "ferries wheel", které bylo vysoké 70 metrů a byl z něho pěkný výhled na Dallas a celý Fair park. 

Další zajímavá věc byl Big Tex, který pořád mluvil. 

Na Fair state je také dost takových těch her, kde střílíte, házíte na koš, kolo štěstí a takové blbosti. Překvapilo mě kolik lidí stálo fronty na tyhle hry, protože v Česku jsem nikdy nikoho neviděla, tam máte minimální šanci na výhru, ale tady ne. S mojí malou ségrou z druhé host rodiny, jsme vyhráli pěkné věci, haha. Docela by mě zajímalo, jak to potáhnu domů letadlem. 

Mám ráda auta, tak mám miliony fotek. Pár pro rok 2014. Třeba by mi jedno z nich vůbec nevadilo...

Nejdivnějš věc z celého dne bylo jídlo. State fair je známé pro fritované jídlo. Ale jaké jídlo! Párek v rohlíku ve friťáku, kukuřice, maso .. To je ok, ale nejvíce mě překvapili věci jako fritovaná Nutella, máslo Snickers, Oreo a spousta dalších věcí. Docela šílené.. Já moc nejím ani normální smažené věci, ale nedalo mi to a musela jsem ochutnat. Nejvíc mě zajímalo Oreo, protože ho miluju, ale jen při pohledu na obrázek nic moc, že? Jako dalo se to sníst, ale.. To byste museli posoudit sami. 

Mezi takové typické jídla, které znám z filmů jsem tu našla jablko na špejli a v karamulu, nebo třešnové polevě. Já jsem si dala jahody v čokoládě, to je taková klasika, co znám i z Česka a navíc, jsem to dlouho neměla a jablko mě moc nelákalo. 

Jsem zvědavá co tu ještě objevím. 

Flower mound High School

   Jedna z věcí, která lidi nejvíc zajíma je škola. Chodím na veřejnou střední školu, kterou můžete znát z každého amerického filmu. Moje škola je jedna z nejlepších veřejných škol v Texasu. Má téměř 4 tisíce studentů, takže na každý ročník připadá okolo tisíce. Pro mě to byl veliký šok. Moje škola v Česku má jen 300 studentů a  asi tak 25 tříd. Tady ta škola má tříd asi přes 400. Do školy chodím s mýma 3 sestrama, ale nestane se mi, že bych jednu z nich za celý den potkala. Všichni po mě chtějí fotku, ale prostě není jediná šance, jak to vyfotit. Jak by to také šlo, když je to jedna z největších  škol v Texasu. 

Je to hodně rozdílné. Škola začíná 8:15, takže žádné takové, že v 9, jak si dost lidí myslí. Mě škola začala 26.8. A konec je začátkem června, ale všude je to jinak. Jedna hodina je 90-120 minut dlouhá, záleží, kdy máte oběd, na který jsou 4 různé časy. Přestávka je jen 7 minut, což je někdy problém se za tuhle dobu dostat do třídy, do které potřebujete. Týden před začátkem školy a jdete do školy vyfotit na studentskou kartu a poté si vybrat, či změnit předměty. Jelikož jsem tu jen na rok nemám potřebu si brát těžké předměty. Normální studenti mají povinné předměty , které si musí vzít, já mám jako povinnou US history a angličtinu. Jsou tady 2 semestry, něco jako u nás pololetí, ale u nich se mění předměty. Tento semestr mám golf, výtvarku, němčinu a US history. Ano jsou to jen 4 předměty. Druhý semestr si chci vzít zase golf, potom vaření, matiku a musím si vzít angličtinu. Často se o Americe říká, jak tu mají lehké učivo, mají, ale to záleží jaké předměty si vezmete. Jsou tu i těžké verze, ale pořád se toho učí míň než my. Celý týden je stejný rozvrh. Takže v mém případě to mám takhle každý den:

1. hodina 8:15 - 9:45 GOLF

2. hodina 9:53 - 11:30 ART

3. hodina 11:38 - 13:23 GERMAN

13:23 - 13:53 oběd 

4. hodina  14:00 - 15:30 US HISTORY 

Na golf chodíme 2x týdně, ostatní dny jsme jen ve škole, díváme se na videa, nebo coach donese hole s míčky s hrajeme ve škole. 

Výtvarka - nuda, nikdy mi nešla, ale jsem tu nejlepší ze třídy. Prostě malujem, nebo máme keramiku a děláme takové blbosti, jako tohle. 

 

Němčina - první jsem šla do začátečníků, protože jsem si říkala, jaká to bude pohoda, ale bylo to nudné když se učili pozdravy, takže jsem šla do němčiny 3, ale tam neděláme absolutně nic. 

US history - to je asi jediná hodina, kde fakt něco děláme. Zajímavé se učit dějepis z pohledu pro Ameriku, ale ze začátku jsem měla velký problém rozumět. 

Školní autobusy, jak ve filmech. Jezdí s nimi, ale jen studenti, které nemůžou odvézt rodiče, nebo nemají auto, ale tady má auto skoro každý. Já jezdím s mojí sestrou autem. 

Oblečení

Co se týká oblečení, tak jsem byla hodně překvapená. První den jsem šla do školy s kabelkou, snažila jsem se vypadat, co nejlíp a tak, pak pro mě přišel ten šok. Nikdo, jakože opravdu nikdo tu nenosí do školy kabelku, všichni s batohem, tak jsem se cítila trochu divně. Oblečení tu nikdo neřeší. Lidé, co jsou v Česku třeba středem výsměchu kvůli tomu co mají na sobě, tak to je tu normalní. Prostě nějaké boty, kalhoty a obyčejné triko. Věc, která mě šokovala nejvíc byli asi ponožky. Tak jak se o čechách říká, že nosí ponožky v sandálích, tak to opravdu nejsou jen češi.  Už jsem tu viděla ve škole několik lidí, co to takhle měli, ale uplně normální tu jsou vysoké ponožky do nízkých bot. Třrba se to u nás začne nosit taky. 

Hlavní věc, co tu je je dresscode, který se týká hlavně holek. Ramínka u trička musí být široká 3 palce, což je asi jako americký dolar . Žádné výstřihy, kraťasy 6 palců nad kolena. Nesmí bylt vidět záda. Nesmíte nosit legíny s dokonce je i zadáno, že nesmíte chodit v kalhotech od pyžama, to už je šílenost. Je toho moc. Samozřejmě můj první týden školy byl těžký, kraťasy všechny moc krátké a samá tílka, tak jela jsem do Texasu proč bych si brala něco tepléjo, dlouhého a tak. Ve výsledku chodím do školy v dlouhých kalhotech a svetru či mikině (už si je pomalu dokupuju). Je to těžké rozhodnout se co na sebe, protože venku je 40 stupňů a ve škole tak 20. Už jsem byla 2x nemocná z těch změn teplot, ale už jsě si zvykla.