Pokračování vánočních prázdnin jsem zahájila stěhováním do druhé host rodiny. Na začítek, co je potřeba říct, proř se vlastně vůbec stěhuju. Stěhování, nebo výměna host rodin je jenom u společnosti, od které tu jsem já Rotary club. Všem se to moc nezdá, ale já si myslím, že je to super. Za rok vyměníte 2-3 rodiny. Výhoda je, že když vám jedna rodina nesedí, můžete jí vyměnit a hlavně se podíváte na více míst. Než jsem si sbalila všechny věci a uklidila pokoj tak to trvalo věčnost, hlavně asi proto, že jsem u toho dělala tisíc jiných věcí. Vůbec jsem netušila, že mám tolik věcí, přece jsem tu jen čtyři měsíce a je to jako bych se doopravdy stěhovala. Byl to hrozně zvláštní pocit, teda rozhodně né tak divný jako když jsem balila kufry v Česku. Celá rodina mi potom pomáhala s přeášením krabic.Celý den jsem byla hrozně v pohodě, ale poslední hodinu před příjezdem mé druhé host rodiny jsem začala být hrozně nervní, a to jsem je znala. Seděla jsem u televize a koukala do blba a vůbec jsem nevěděla, co se kolem mě děje, byla jsem fakt mimo :D. Často jsem na mojí první host rodinu nadávala, ale vlastně jsem je měla ráda a když jsme se loučili tak i těch pár slz ukáplo, možná víc, ale pořád ne tolik, jako když jsem odlítala z Česka jsem a loučila se s přítelem a rodinou, to jsem probrečela celou cestu. Moje druhá host rodina bydlí ve vedlejším sousedství, talže je to kousíček a do starého domu bych došlo za 10 minut. Popravdě, ten kdo mi nejvíc z mé první host rodiny chybí je pejsek. Celý den ležel na mé posteli a smutně koukal, jako by tušil, že se něco děje.
V mojí druhé host rodině mám čtyři sourozence, ale dva z nich studují v jiném státě vysokou školu. Brácha John a ségra Laurin jsou kolem 20 let staří a viděla jsem je jen jednou. Doma se mnou bydlí 2 ségry, Alexis (6) a Nicole (16), s tou chodím do stejné školy. Můj host taťka je pilot, lítá s UPS a je 14 dní doma a 14 dní na cestách. Host mamy povolání jsem nějak moc nepochopila. Mají taky pejska, nějakého malého, který mi pořád leze do postele a krade piškoty. Všichni jsou zatím moc super a už máme naplánovaný výlet (cruise) do Karibiku - Mexico. Už se nemůžu dočkat. Budu u nich déle než u mojí první host rodiny, počítala jsem to tak na 6 měsíců.
Můj pokojíček je naprosto úžasný, nebo já ho alespoň zbožňuji. Původně to byl jejich pokoj pro hosty v havajském stylu, kde bylo plno obrazů a sošek. Já jsem si pokoj dozdobila podle sebe. Nad okno jsem pověsila českou vlajku, na zeď přidala nějakolik fotek a pod poličku s havajskými suvenýry jsem pověsila mého mimoně, kterému jsem na krk dala Lei z Hawaii. Na zeď jsem si taky pověsila terč, do kterého jsem střílela. Prostě bílý koberec, modré stěny, uprostřed postel s nebesy, takové jednoduché a mně se to líbí. Samozřejmě se můj pokoj spojuje s šatnou a koupelnou, kterou mám zase jen pro sebe a nikdo mi nenadává za nepořádek. Ne, já se snažím uklízet, jen někdy není moc času, co se budem povídat. Jo a ještě tu máme jednou týdně uklízečku, takže prostě pohádka.
moje milovaná postýlka
ještě tam není vše, ale snažím se to postupně doplňovat
má super koupelna plná kachniček :D
Host tátovi jsem dala k Vánocům české recepty a on druhý den uvařil svíčkovou, nebo se o to pokusil. Omáčkq chutnala suprově, maso taky, jen knedlíky se moc nepovedlo, ale to mi vůbec nevadilo. Byla jsem plná už poprvním talíři, ale musela jsem si prostě přidat. Jim to moc nechutnalo, nebo jako jo, ale bzlo to pro ně takové neochucené. Je to tím, že na to jídlo nejsou zvyklí. Já jsem tady první měsíc měla velké problémy s jídlem, skoro nic mi nechutnalo, ale teď už jsem si zvykla.
Když vidím ten obrázek, tak bych si dala ještě, ale budu muset pořkat až se host taťka vrátí z cest a zase něco uvaří. Máme teď takové pravidlo, že když on bude doma tak budeme mít jednou nebo dvakrát týdně nějaké české jídlo.
1. řada: babička, kamarádka Joy, babička, mamka, ségra Laurin, já
2. řada: brácha John, ségra Nicole, taťka, ségra Alexis, snoubenec od Laurin
Žádné komentáře:
Okomentovat