Změna

   Když někam odjede na dýl pryč a začnete žít uplně jiný život, změníte se. V jednou z prvních článků jsem to psala, že mi někdo řekl, že se změním. Já jsem se částečně těsila, ale i bála. Teď se ta změna asi začala projevovat, protože od dost lidí slýchám, že jsem jiná. Prý jsem taková uvědomnělá, rozumná a nevím co ještě. Když mi někdo řekne, že nejsem taková jakou mě poznal, a to jaká jsem teď se mu nelíbí, tak mě to opravdu mrzí, protože já ostattní vidím pořád stejně a bez nich bych ani nepostřehla mou změnu. Je to prostě přirozený a jde to samo a vy to ani nepoznáte, nebo aspoň já jsem to nepoznala.
   Druhá věc je když někdo nikam necestoval na dýl, ale je hrozně chytrý a všechno ví nejlíp. Já jsem tu sama, bez mé rodiny, bez přítele, bez kamarádů. Nemám tady podporu. Vy když jste doma na gauči s rodinkou a kámoši, tak se vám to povídá, když vůbec nevíte o co jde. To že tu jsem sama je jedna věc, proč je to téžké a mění mě to. Na celý rok tu jsem sama, s pro mě cizími lidmi, které mi rodinu nenahradí. Opravdu nechápu, jak to někdo může komentovat, když absolutně neví o co jde.
   Rodiče jsou rádi to je jen už si rozumnější, taková dospělejší, ale z druhé strany - si jiná a to se mi nelíbí. Nevím komu vyhovět. Ze třech stran slyším různé jiné věci, každý chce něco jiného a nikdo se neptá co chci já.